Podzámecká zahrada navazuje bezprostředně na zámek. Od roku 1995 je národní kulturní památkou, od roku 1998 je zapsána na Listině světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Je také součástí Městské památkové rezervace Kroměříž. Přírodně-krajinářský park ve stylu anglických zahrad se rozkládá na ploše 64 ha mezi zámkem a řekou Moravou. Romantický vzhled dotváří síť vodních kanálů a několika rybníků, řada doposud zachovalých drobných staveb z konce 19. století a sochařská výzdoba.
Zahrada zahrnuje rozsáhlé, z větší části udržované travnaté plochy i unikátní sbírku stromů. Je zde vysázeno přes 200 druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie. Mimoto je v zahradě chováno i drobné zvířectvo (exotické ptactvo, opice) a hnízdí tu volně žijící ptactvo. Podzámecká zahrada je volně přístupná veřejnosti po celý rok a je velmi oblíbeným místem pro konání svatebních obřadů.
Zajímavosti z historie
Podzámecká zahrada je nedílnou součástí zámku a její nejstarší část byla zřízena již v 1. polovině 16. století za biskupa Stanislava Thurza. První písemné zprávy i vyobrazení pocházejí z konce 16. století. Šlo o smíšenou, užitkovou i okrasnou zahradu. K výrazné změně došlo po roce 1664 za biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, kdy zahrada dostala raně barokní formu. Podle projektu architekta Filiberta Luccheseho a jeho následovníka Giovanniho Pietra Tencally byla zrušena stará užitková zahrada a rozšířena okrasná část s ústředním broderiovým parterem, fontánou a sochami. Zahrada byla bezprostředně propojena se zámkem, kde byla v suterénu zřízena sala terrena. Koncem 18. století arcibiskup Colloredo-Waldsee přistoupil k úpravám zahrady v duchu osvícenství, přitom však kontinuálně navázal na původní řešení. Nechal přistavit kolonádu s přilehlou květinovou terasou (giardino secreto). Areál byl rozšířen o vodní kanál s topolovou alejí a vyzdoben mnoha drobnými stavbami a objekty pro zábavu a potěšení návštěvníků (altány, houpačky, umělá zřícenina s vodopádem apod.).
Přeměna zahrady na přírodně-krajinářský park se datuje od roku 1832. Barokní parter se změnil na velkou travnatou plochu lemovanou vzrostlými stromy a keři zakončenou velkým jezírkem (dnes Chotkův rybník). Byla vytvořena malebná zákoutí a scenérie kolem původních i nově postavených drobných staveb. Z barokní sochařské výzdoby bylo ponecháno jen torzo. V nové části parku byl postaven Maxmiliánův dvůr – stáje a zázemí pro chov dobytka, Pompejská kolonáda, byla upravena síť vodních cest s novými můstky a Rybářským pavilonem. Vodní plochy byly využívány také k chovu ptactva a dalších živočichů. Během tohoto období zaznamenala zahrada největší rozkvět a získala současné uspořádání i rozlohu více než 60 ha.
Na počátku 20. století byla zahrada oblíbeným místem procházek a odpočinku pro návštěvníky i obyvatele města. V souvislosti s regulačními úpravami toku řeky Moravy se rozloha parku opět zvětšila. V zahradě je několik velmi zajímavých staveb, mezi něž patří zejména Colloredova a Pompejská kolonáda, Rybářský pavilon a Dům zahradníka.
V roce 2012 bylo vybudováno nové zahradnické zázemí, které je tvořeno několika dřevěnými objekty rozmístěnými kolem centrálního dvora. Novostavba získala čestné uznání v Grand Prix České komory architektů.
Podzámecká zahrada je otevřena celoročně, svoji krásou a jedinečností patří mezi návštěvníky k nejoblíbenějším zahradním komplexům na Moravě.