Cesta dědictví

Obrazárna, Manský sál a kabinety, Knihovna, Věž a Klenotnice

Cesta dědictví

Obrazárna

Rozsáhlou a unikátní sbírku vzácných obrazů založil olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna ve druhé polovině 17. století. Kroměřížskou část tvoří téměř pět set obrazů vystavených v historických sálech a v Zámecké obrazárně, druhá část je vystavena v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Sbírka má mimořádnou uměleckou hodnotu a patří k nejvýznamnějším v celé Evropě. V samotné zámecké galerii máte možnost zhlédnout na 85 vybraných originálů děl významných evropských malířů od gotiky až do období rokoka, mezi něž patří např. Tizian, či van Dyck.

Na světových výstavách jsou dočasně zapůjčeny tyto obrazy:

Anthonis Van Dyck: Portrét Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie

Hans Hoffmann: Dva Blázni

Annibale Carracci: Latona a sedláci

Obrazárna: tato část okruhu je vždy bez průvodce

Čas je pouze orientační, obrazárnu si procházíte svým vlastním tempem a sami si určujete, kolik času v ní strávíte. Omezeni jste pouze otevírací dobou zámku. 

Cesta dědictví

Kaple sv. Šebestiána

Soukromá kaple, vestavěná do požárem poškozených prostor druhého patra zámku, byla vysvěcena 20. dubna 1766. Podobně jako u Staré knihovny, také k její výzdobě najal biskup Maxmilián Hamilton kroměřížského sochaře Františka Ondřeje Hirnleho, ke zhotovení sochy, zlacené štukatury i oltáře. Nástropní malbu vytvořil brněnský malíř Josef Stern.

Kaple sv. Šebestiána: vyberte si z variant  s průvodcem / bez průvodce

Cesta dědictví

Manský sál a kabinet mincí

Pro řešení sporů mezi biskupskými leníky, případně jejich potrestání za prohřešky a zločiny sloužil institut manského soudu, jenž téměř nepřetržitě zasedal v Kroměříži až do poloviny  19.století.

Již ve středověku musela být zasedáním manského soudu  vyhrazena dostatečně velká a reprezentativní místnost, pravděpodobně spojená s prvními biskupskými sídly ve městě. Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna umístil jednu z nejvýznamnějších místností do druhého patra zámku. Podobně jako celé druhé patro podlehly stropy v roce 1752  požáru. Obnovu zahájil biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu a dokončil Leopold Bedřich Egkh z Hungersbachu, který  také uzavřel 10. března 1759 smlouvu s malířem Franzem Antonem Maulbertschem na výmalbu stropu sálu s tím, že dílo má  být hotovo v průběhu čtyř letních měsíců téhož roku.

Stěny sálu pokrývá umělý mramor – stucco lustro. Figurální a ornamentální  výzdoba sálu byla zadána sochaři Františku Ondřeji Hirnlemu,  který pracoval také na obnově knihovny.

Manský sál a kabinet mincí: vyberte si z variant s průvodcem / bez průvodce

Cesta dědictví

Knihovna

Počátky biskupské knihovny v Kroměříži jsou spjaty s obnovitelem slávy diecéze, biskupem Karlem z Lichtensteinu–Castelcorna. V  roce 1691 signoval donační listinu, prostřednictvím které věnoval velkou část svého majetku, především umělecké sbírky, olomouckému biskupství. Soupis knih v té době čítal 4076 položek. Sbírku měli spravovat  kroměřížští piaristé a knihovník.  Současný vzhled pochází z oprav zámeckých interiérů po velkém požáru v březnu 1752. Včasný zásah tehdy zachránil valnou část knihovního fondu. Obnovy zámku se  ujal biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu. Jeho nástupce Leopold Bedřich Egkh z Hungersbachu uzavřel 7. dubna 1759 smlouvu na výmalbu velkého knihovního sálu s brněnským malířem Josefem Sternem. Námětem výmalby je Apoteóza biskupů Karla z Lichtensteinu Castelcorna jako zakladatele biskupské knihovny a Leopolda Egkha jako jejího obnovitele.

Nyní obsahuje fond všech knihoven kroměřížského zámku na 60 000 svazků, více než 400 rukopisů a téměř 200 prvotisků. Vidět je můžete při návštěvě okruhu Cesta dědictví.

Knihovna: vyberte si z variant s průvodcem / bez průvodce

Cesta dědictví

Věž a Klenotnice

Dominantou nejen Arcibiskupského zámku, ale i celé Kroměříže, je Zámecká věž, která dosahuje výšky 84 metrů. Ochoz věže se nachází ve výšce 40 metrů a vede na něj 206 schodů (140 točitých pískovcových schodů, dále je schodiště dřevěné). Jiná cesta, než zdolání těchto schodů na věž nevede. Ze Zámecké věže je za příznivého počasí krásný výhled nejen na město a blízké okolí, ale i na Jeseníky, Javorníky a Chřiby.

Klenotnice

Tato místnost vznikla stejně jako renesanční zámek v době episkopátu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (funkční období 1496–1540), datovaná je přibližně kolem roku 1500. Je součástí věže a nachází se nad valeně zaklenutým průjezdem (pozdně gotickým portálem) v patře. Místnost zdobí náročná hvězdová (hvězdicová) žebrová klenba s osmi cípy, která byla do druhého nadzemního podlaží věže vložena dodatečně, k tomu však došlo asi v průběhu renesanční výstavby. V době renesance pokrývaly stěny nástěnné malby, což je dokladem toho, že se jedná o významnou místnost, která mohla být využívaná jako kaple.

Věž a Klenotnice: tato část okruhu je vždy bez průvodce

Délka prohlídky

cca 80 minut bez průvodce / s průvodcem
kapacita 20 osob

Ceník

Základní
Snížené
Rodinné

Cesta dědictví bez průvodce1

450 Kč
300 Kč
1 200 KčKoupit vstupenku

Cesta dědictví s průvodcem

450 Kč
300 Kč
1 200 KčKoupit vstupenku

1,2 Bez průvodce / S průvodcem

U prohlídkového okruhu Cesta dědictví si můžete vybrat mezi variantami bez průvodce a s průvodcem.

Pokud zvolíte variantu bez průvodce, projdete si všechny prostory individuálně svým vlastním tempem. 

Pokud zvolíte variantu s průvodcem, čeká vás komentovaná prohlídka Manského sálu, kabinetů, kaple a knihoven. Prostory, které si nejlépe užijete vlastním tempem, tedy Obrazárnu, Věž a Klenotnici,  si projdete sami. 

Snížené: děti do 15 let, studenti do 26 let s platným průkazem o studiu/ ISIC, senioři nad 65 let, držitelé senior pasu, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (včetně průvodce), děti do 6 let zdarma

Rodinné vstupné: 2 dospělí a 2-3 děti do 15 let, držitelé rodinných pasů

Pro skupiny nad 15 osob je nutná rezervace