Hlavní historickou událostí, která rozhodla o dalším vývoji zámku, zahrady i celého města Kroměříže, byla třicetiletá válka (1618-1648). Švédská vojska opakovaně dobývala Kroměříž. Pod vedením generála Torstensona bylo město spolu se zámkem roku 1643 téměř zcela vypleněno a vypáleno. Zámecký areál chátral následující dvě desetiletí.
Roku 1664 přichází do Kroměříže biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, s jehož osobností je spojená obnova města, zámku i zahrady. Biskup začal s opravou poničeného sídla a jeho přestavbou v raně barokním stylu. Obnova zahrady byla ovšem složitější. Především z důvodu nedostatku plochy při náročných stavebních opravách zámku nebylo možné souběžně budovat i novou zahradu. Zároveň však bylo potřeba mít prostory pro diplomatická jednání a reprezentaci biskupství. Řešením se nakonec stalo vybudování oddělené zahrady na volných pozemcích za městem. Tak vzniká v pořadí druhá zahrada náležející arcibiskupskému zámku – tzv. Libosad neboli Květná zahrada. Svou reprezentativní úlohu plnila do doby, než před severovýchodním průčelím zámku, v místě bývalé štěpnice se záhony, vznikla podle návrhu architekta Giovanni Pietra Tencally nová raně barokní zahrada. Ta představovala otevřené prostranství členěné centrální osou a geometrickou sítí cestiček spojených uprostřed velkou fontánou. Do zahrady se vstupovalo ze saly terreny. Parter zdobily květinové záhony, sochy a zeleň v nádobách.
V průběhu 18. století se dle dobových tendencí měnilo i uspořádání barokního parteru. Na vyobrazeních z tehdejší doby můžeme v prostranství spatřit vodní nádrže, odlišné ornamenty broderiových záhonů nebo zelená loubí.
Na přiložených fotografiích rytin, pocházejících z tehdejšího období, si můžete udělat představu o podobě obou raně barokních zahrad – Podzámecké i Květné.
Květná zahrada
Podzámecká zahrada
Chcete vědět více o Zahradě v proměnách času?
První díl na: Zahrada v proměnách času: První zmínka o zahradě
