Podzámecká zahrada se do podoby, jakou známe dnes, formovala více jak čtyři století. Lze přepokládat, že v době existence středověkého hradu a v období přestaveb na renesanční zámek, zde byla menší zahrada. V té době výrazně převažovala užitková funkce zahrad nad okrasnou. Pěstovala s především zelenina, kuchyňské bylinky i léčivé rostliny. Významnou součástí tehdejších zahrad byl i sad s ovocnými stromy – tzv. štěpnicí.
V psaných textech se o rostlinách pěstovaných ve zdejší zahradě píše už v roce 1566, ale její první vyobrazení pochází až z devadesátých let 16. století. Na grafických listech je zahrada zachycená z pohledu od koryta řeky Moravy směrem k zámku. Do zahrady se tehdy vstupovalo přes obranný příkop, ve kterém se chovala dančí zvěř. Z dvou dochovaných grafických listů tedy lze usoudit, že se zahrada, v porovnání s dnešní situací, nacházela těsně za kruhovým ornamentem a posunuta byla dvěma třetinami blíže směrem k dnešní ul. Vejvanovského.
Samotná zahrada měla podobu jednoduché obdélníkové plochy ohrazené dřevěným plotem a rozdělené na tři díly – štěpnici ovocných stromů, středovou část se záhony uspořádanými podle jedné osy a geometricky členěnými do jednoduchých okrasných obrazců a poslední část s jednoduchými záhony. Ohrazení bylo nutné jako ochrana před hospodářskými zvířaty, protože plochy za opevněním byly v té době běžně využívány k pastvě hospodářských zvířat.
Za zmínku stojí i technika zobrazení na samotném grafickém listu. V tehdejší době ještě nebyly známy zákonitosti perspektivy při přenosu trojrozměrných objektů na dvojrozměrnou plochu. Docházelo tak výraznému zkreslování úhlů a vzdáleností. Autoři se tehdy snažili spíše přenášet informační podstatu než skutečné vzdálenosti a proporce. Na přiložené fotografii si můžete porovnat dnešní situaci a zobrazení z roku 1590.

grafický list z roku 1590

zahrada dnes