„Mezi domácími druhy stromů je symbolem prvního jarního měsíce nenápadná dřevina, kterou si po většinu roku ani nevšimneme. Je to „obyčejná“ vrba jíva – latinsky Salix caprea – větší keř nebo menší strom rostoucí u břehů vodních ploch, v příkopech, na rumištích nebo na světlejších místech listnatých lesních porostů. A právě na jaře nás tato nenápadná dřevina zaujme svými květy uspořádanými ve formě krátké kompaktní jehnědy. Jedná se o dobře známé „kočičky“, tedy květenství obalená v jemném bílo stříbrném kožíšku, který je chrání před vrtochy jarního počasí,“ vysvětluje vedoucí Podzámecké zahrady Anna Acostová. Právě větvičky kočiček jsou jedním ze symbolů Velikonoc a nedílnou součástí velikonoční výzdoby.
Vrba jíva je dvoudomá dřevina, takže při jarních procházkách si můžete všimnout i exemplářů s výrazně většími a žlutými jehnědami – lidově se jim říká „kočičáci“, což jsou samčí květenství. Nutno dodat, že každý druh vrby má jehnědy trochu jiné velikosti. Odlišují se dobou jarního nástupu kvetení i odstínem chloupků, které chrání citlivější části květu.
„Vrba jíva je sice po většinu roku nenápadná dřevina, ale v přírodě hraje velmi významnou roli. Je to tzv. pionýrská dřevina, která osidluje nový ekosystém jako první. Opadem svých listů zkvalitňuje půdu a připravuje ji pro náročnější druhy stromů. Jakmile ji přerostou – například jasany nebo lípy, tak postupně vymizí,“ vysvětluje vedoucí zahrady. „V lidovém léčitelství hrála vrba velmi důležitou roli. Obsahuje totiž látku zvanou salicin, což je předchůdce dnešního aspirinu. Význam má vrba jíva i jako medonosná dřevina, protože představuje první jarní pastvu pro včely.“ doplňuje Acostová.
V Podzámecké zahradě teď také kvetou naše domácí keře dříny obecné – Cornus mas, jejichž červené plody zvané dřínky, se používají k výrobě marmelád, sirupů či kompotů.
vrba jíva
dřín obecný
