V úvodu letošního botanického miniseriálu jsme si přiblížili fázi kvetení obecně (více na Botanický miniseriál startuje). Spíše z pohledu pravidelně se opakující fáze života dřevin a rostlin. Dnes se ale budeme věnovat konkrétním dřevinám, proslulým neobvyklou dobou, v níž kvetou. „V našich zeměpisných šířkách jsme zvyklí, že dobu kvetení startují až první jarní měsíce. Najdou se ale výjimky. Jednou z nich je nenápadný listnatý keř, který vykvétá v únoru nebo dokonce ještě v lednu jemně růžovými květy,“ říká Anna Acostová, vedoucí Podzámecké zahrady.
„Jedná se o kalinu vonnou. Tato dřevina, pochází z horských lesů Číny a je tudíž dostatečně přizpůsobená k nízkým teplotám. Pokud je zima mírnější, dokáže vykvést i v prosinci nebo lednu. Květy mají, jak už sám název napovídá, velmi příjemnou vůni. Právě pro své zimní kvetení se kalina postupně stala oblíbeným okrasným keřem parků a zahrad. Bylo vypěstováno několik odrůd i mezidruhových kříženců, které se liší barvou květů nebo velikostí keře – od vzrůstných až po zakrslé kultivary,“ doplňuje.
kalina vonná
Dalším zimním specialistou je vilín. Setkat se můžeme nejčastěji s vilínem prostředním, u něhož byla vypěstována celá řada kultivarů s nádhernými nitkovitými květy v různých barvách. Na výběr jsou odrůdy žluté, oranžové, žlutooranžové nebo červeně kvetoucí. Kromě květů jsou vilíny oblíbené i svým výrazným podzimním zbarvením listů.
vilín prostřední
Z našich domácích dřevin už začala kvést i líska obecná. Není sice tak nápadná barevností nebo vůní květů jako předešlé druhy, ale její až 7 cm dlouhé jehnědy, visící z větévek kolmo dolů, dokáží upoutat pozornost nejednoho obdivovatele rostlinné říše. Nutno poznamenat, že jehnědy jsou pouze samčí květy, ty samičí jsou velmi nenápadné malé pupence. Líska je sice méně atraktivní keř, ale byla vyšlechtěna řada odrůd, z nichž si může náročný pěstitel vybrat. A to jak okrasných – například s vínově červenými listy, kroucenými větvemi či převislou korunou, tak také s užitkovými vlastnostmi lišícími se velikostí nebo produkcí lískových oříšků.
„U nás v Podzámecké zahradě máme kromě lísky obecné, která se v parku hojně vyskytuje, ještě jednoho zástupce rodu, a tím je líska turecká. V jejím případě už se nejedná o keř, ale o strom výrazný svým kuželovitým růstem a jehnědami dlouhými až 12 cm. Turecká líska má sice také chutné plody, ale daleko většího věhlasu si získala krásnou kresbou dřeva u báze kmene – tzv. „turecké kořenici“. Ta se v minulosti používala k intarzii (vykládání) nábytku a při výrobě pažeb loveckých zbraní,“ představuje Anna Acostová.
líska obecná
Náš miniseriál je převážně věnovaný dřevinám, ale únor dokáže potěšit i příznivce trvalek či cibulovin. Květy už zdobí velmi oblíbené čemeřice a pod sněhem se začínají objevovat první sněženky.
čemeřice
čemeřice
Pokud Vás „zimní květy“ zaujaly, můžete si udělat botanickou procházku do Podzámecké zahrady a osobně si tam jednotlivé druhy prohlédnout.
