Obsah
Olomoučtí arcibiskupové věnovali nemalé prostředky na zvelebení svého reprezentačního sídla a využívali pro jeho budování služeb nejpřednějších umělců, architektů a inženýrů své doby. Mnozí se vyznačovali velkým zaujetím pro zahradní umění, které bylo považováno za vrcholnou disciplínu uměleckou, ale i filozofickou a technickou. V Kroměříži se tak zachovaly dvě její vrcholné formy – formální barokní Libosad reprezentovaný Květnou zahradou a Podzámecká zahrada jako bohatý, přírodně krajinářský park 19. století.
Pro jedinečnost obou zahrad byl roku 1998 celý komplex zapsán do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Od roku 2010 vzniká v Kroměříži unikátní projekt Národního centra zahradní kultury, který si klade za cíl, vedle obnovy části obou zahrad, vytvořit metodické a vzdělávací centrum pro oblast obnovy a péče o historické zahrady v nadregionálním měřítku.
